Live Performance 22.10.1999 (Praha/007)
__________________________________________________

REFLEX (http://www.ringier.cz/reflex/10042/00056152.htm)
MELT-BANANA
Praha. Nestrukturovaný a chaotický hlukový mišmaš je reminiscencí na holomráz v tokijském podzemí, zamořeném před několika lety sarinem, který si vyžádal dvanáct obětí na životech. Přesně s tímto dovětkem je uváděna japonská hudební undergroundová parta Melt-Banana, jež vystoupí v pátek 22. 10. v čerstvě obnoveném pražském Klubu 007. Známý a respektovaný hudební objevitel John Peel ji označil za kapelu roku 1998 a navzdory tomu, že si hudební tisk v případě Melt-Banany neví se zaškatulkováním rady, nešetří chválou. Loňskou albovou novinku nazvanou Charlie formace Melt-Banana nahrála v texaském Austinu za přispění téměř dvacítky hostujících hudebníků, mj. bubeníka Natsuma a zpěváka M. Pattona z Faith No More. Na pražském koncertě kapelu doprovodí „improvizovaná hlukařina“ Napalmed. Vstupné je 100 korun.

__________________________________________________

Rock & Pop #12/99
MELT BANANA, NAPALMED (Praha, Klub 007, 22.10.1999)
Tokijští Melt Banana dopřáli publiku vzácnou možnost vidět experimentální hardcore, poučený improvisingem, noisovými experimenty, free jazzem i newyorskou no vawe. Radost by měl nejen John Peel, pro kterého jsou Melt Banana kapelou loňského roku, ale také John Zorn, který se pohyboval v podobných vodách.
Čtveřice udivovala nejen ohromným nasazením, ale také neustálými změnami motivů, zvuků, i častých lichých rytmů v doslova zběsilém tempu. Hysterický ráz dodávala zpěvačka, která neuvěřitelně vysokým hlasem štěkala odsekávané slabiky. Dominantní roli ale v kapele hrál vynikající kytarista, který ze svého nástroje vyluzoval naprosto nepochopitelné zvuky, které umocňovaly frenetickou drásavost posledních sekund před jadernou apokalypsou. Závěr nepopsatelného vystoupení patřil podivuhodné coververzi letitého hitu Beach Boys Surfin' USA. Zpomalený úvod připomínal přístup Butthole Surfers k Donovanově klasice Hurdy Gurdy Man, pak se však Melt Banana odvázali a zcela volně improvizovali, než se opět vrátili k původnímu tématu, které ovšem zahráli v úplně jiném tempu.
Napalmed, jimž jsem se původně nechtěl věnovat, protože jsem jejich koncert recenzoval nedávno, přizpůsobili svoje pojetí Melt Banana, takže jejich skladby měly nezvykle bohatou strukturu. Výrazně odlišný byl také zvuk, protože Napalmed hojně využili i samplů, včetně samplů hudebních nástrojů. Mostecká skupina dokázala, že čistý, minimálně strukturovaný hluk produkuje záměrně, a ne proto, že by neuměla nic jiného.
Alex Švamberk